JEŽÍŠ NAZARETSKÝ, Pokorný Petr

Category: Uncategorised
Published on Friday, 03 April 2015 18:46
Written by Super User
Hits: 1038

 

JEŽÍŠ NAZARETSKÝ, Pokorný Petr, OYKOYMENH 2005, Praha

 

 

 

https://lh5.googleusercontent.com/r16eSDxl9K3IHeMpDvIvB_n6-goJDK0jrujGstTyAx-jEXObXf6AANSZPWnZdjsSpDYbGHErGq4JX0Kg0p5kEt6do1xcCcKM6BtsVZFRdZQBhU79A2_9ymyTz9y4XJcQB_voyfYPublikace o historickém bádání o historické osobě Ježíše Krista vyšla z pera předního českého novozákonního biblisty Petra Pokorného (*1933). Je znám nejenom u nás svými spisy (Píseň o perle, Řecké dědictví v orientu, Literární a teologický úvod do NZ), ale též široce v zahraničí svými německými a anglickými publikacemi.

 

Ve shora uvedené publikaci se zamýšlí společně s celým badatelským světem biblických studií nad historickou osobou Ježíše Krista. Staví jej do několika souvislostí: “Pavel a Ježíš”, “Ježíš a Jan Křtitel”, “Nejstarší ježíšovské tradice”, “Království Boží a etika”, “Ježíš v nebezpečí života”, Matoušova ježíšovská teologie”, “Ježíš jako Kristus”, “Ježíš jako podobenství Boha”.

 

Pro nezasvěceného čtenáře překvapí mnohými až šokujícími prohlášeními, která zdánlivě boří dogmatický a zbožný pohled na postavu Ježíše.

 

- Je však lepší ponechat v obrazu Ježíšovy tváře některá bílá místa než dokreslovat falešné rysy. Zdravá kritická destrukce je vždycky lepší než falešná rekonstrukce.(s.19)

 

- Ježíš pocházel z Nazaretu v Galileji. Ani jednu z jeho verzí vyprávění o jeho narození v Betlémě, městě Davidově, nelze doložit. mají především znázornit Ježíšovo mesiášství. Jejich literární žánr nám také nedovoluje, abychom je užívali k datování Ježíšova života (hvězda, census, panování Heroda Velikého)(s.23)

 

-  Ježíš byl žákem Jana Křtitele, apokalyptického proroka a nejznámějšího představitele křtitelského hnutí a dal se jím pokřtít. To byl zřejmě obrat v jeho životě, při němž si uvědomil své jedinečné poslání svěřené mu Bohem. (s.24)

 

- “Chudým se zvěstuje evangelium.” Zaslíbení, které je jim určeno, znamená, že v Boží absolutní (eschatologické) budoucnosti nebude sociální deprivace, kterou Ježíš rozpoznal jako nejhorší důsledek lidského odcizení (hříchu) a nejtěžší břemeno pro ty, kteří jsou jí postiženi. (s.26)

 

- Ježíš nedělil lidi na dobré a zlé, ale na ovládané zlými silami a  osvobozované. (s.27)

 

- Problém je, že Ježíš očekával příchod království Božího v jeho plnosti jako dějinně blízkou událost, podle Mt 10,23 snad v několika měsících. Toto jeho očekávání se nesplnilo. V křesťanských kruzích se Ježíšův omyl zastíral, protože … nepočítal plně s Ježíšovým lidstvím. Dodnes si mnozí křesťané v rozporu se základními věroučnými výroky církve myslí, že Ježíšovi nemohou přisuzovat žádný omyl. (s.27)

 

- Ježíš prožíval své osamocení se vší hrůzou totální izolace, i když se nevzdal svého vztahu k Bohu jako Otci, jemuž se svěřuje se svým zoufalstvím. (s.35)

 

- … kromě 1K 7,15n a 9,18 nelze u Pavla bezpečně doložit citáty Ježíšových slov. (s.44)

 

- “... nemorální podobenství …” … tito špatní lidé měli sloužit posluchačům-čtenářům jako vzor. Zjevně nikoli ve své zvrácenosti, nýbrž v důslednosti svého jednání. (s.82)

 

- “Abba” bylo často považováno za důvěrné oslovení, neboť v jednom z mála soudobých dokladů (Taan 23a Baraita) se objevuje v ústech dětí. Není však řečeno, že děti jmenují Boha důvěrně, nýbrž že nedokážou rozlišit mezi autoritou patriarchálního “pater familiae” a stvořitelskou mocí Boha. “Abba” důvěrným oslovením není. To by se do řečtiny nepřekládalo  jako “patér”, nýbrž jako “pappa” (od “pappas”). Zdvojení je tedy spíše semitským vyjádřením intenzity, v tomto případě intenzity vztahu závislosti. (s.83)

 

- U Ježíše se jedná o podobenství Boha v tom smyslu, že Ježíš vede k Bohu, ale zároveň se jedná o podobenství Boha ve smyslu “genitivus auctoris”, to jest o podobenství, které Bůh sám zinscenoval. Věta “Ježíš je podobenstvím Boha” je tedy metaforou tak moc a tak málo jako věta “Ježíš je Slovo Boží” - Jan 1,1nn; nebo “v Ježíši promluvil Bůh” - Žd 1,1-2.(S143)