LEST CESTOU K POŽEHNÁNÍ, Hřebík Josef
- Details
- Category: Uncategorised
- Published on Friday, 03 April 2015 18:50
- Written by Super User
- Hits: 883
LEST CESTOU K POŽEHNÁNÍ, Hřebík Josef, Karolinum, Praha 2001
Disertační práce starozákonního biblisty KTF UK v Praze, pojednávající o příběhu z Gn 27, kde se vypráví o lstivém získání otcovského praoteckého požehnání mladšího Izákova syna Jakuba, namísto právoplatného příjemce Ezaua. Kniha je podle mého názoru velice čtivá i pro neoborníka. Samozřejmě začáteční textová kritika a částečně i následující historicko-kritická analýza, je jako vždy u solidních exegetických prací trochu suchopárná. Nicméně jazyk je živý a i přes vysokou odbornost čtivý.
Následující kapitoly narativní analýzy, antropologického aspektu, feministického aspektu, hlubinně psychologického asp., biblicko-teologického a. a interpretace perikopy ve světle středověkého judaismu a u sv. Augustina, jsou velice zajímavé a nejednou překvapí originalitou svých náhledů, samozřejmě na základě rozsáhlé prostudované literatuře.
- Ze synchronních metod byla jako nejadekvátnější zvolena narativní analýza, díky níž se text představil coby sugestivní rodinné drama, ve kterém proti sobě stojí dvě dvojice: Izák-Ezau a Rebeka-Jákob. Působivost tohoto dramatu je založena po strukturální stránce na promyšlené gradaci napětí, které je pak ventilováno mohutnou emocionální erupcí. Lest je postupně připravena, uskutečněna, odhalena a uchráněna před pomstou. Po stránce formální se maximálního dramatického efektu dosahuje důsledným omezením narativních pasáží na míru nezbytně nutnou, ale zato širokým využitím přímých dialogů v jednotlivých scénách. (s.113)
- Kulturně antropologický přístup soustředil pozornost na samotnou formu Jákobovy lsti, ve které by se mohl zračit jistý dávný přechodový rituál spjatý s legitimním převzetím práva náležejícímu prvorozenému synovi synem mladším. Feministický přístup vyzvedl úlohu Rebeky jako ženy, která svým aktivním způsobem zasahuje do nepřístupné, pouze mužům vyhrazené patriarchální struktury, a tak se jí daří prosadit vlastní dějinotvorný záměr, paradoxně shodný s intencí Hospodinovou. Hlubinně psychologický přístup, vycházející metodicky i terminologicky z poznatků C.G.Junga o oblasti (zejména kolektivního) nevědomí, interpretoval příběh jako důležitý mezník v individuačním procesu dozrávání Jákobovy osobnosti od pouhého Ich (racionálně zaměřeného na cílevědomou cestu k úspěchu) až po Selbst (spočívající v přijetí vlastního, dosud potlačovaného stínu) - mezník, v němž Rebeka představuje Jákobem neintegrovaný archetyp animy. (s.114)
- Dobří mají být odměněni a zlí potrestáni; to vyžaduje striktní smysl pro spravedlnost. Jákobův příběh nás však vede ke konfrontaci s Bohem, který se nechová tak, jak se my domníváme, že by se měl chovat. Jsme tu konfrontováni s Bohem, jehož úmysly nám zůstávají téměř úplně skryté, ale o němž máme v každém případě jistotu, že se k nám, jakkoli jsme nehodní, sklání se svým požehnáním. Stojíme tu před propastným tajemstvím Boha, který se svou přízní ochotně vstupuje do životů hříšných lidí. Bůh nám bude žehnat, ať si to zasloužíme nebo ne. (s.121)
http://www.teologicketexty.cz/casopis/2003-2/Lest-cestou-k-pozehnani.html