KNIHY TAJEMSTVÍ A MOUDROSTI III.

KNIHY TAJEMSTVÍ A MOUDROSTI III., uspoř. Z. Souček, Vyšehrad, Praha 1999

V 3. a posledním svazku starozákonních apokryfů jsou následující spisy: 3. Makabejská, 4. Makabejská, Zjevení Abrahamovo, Závěť Abrahamova, Nanebevzetí Mojžíšovo, Modlitba Menašeho, Ódy Šalomounovy, Syrské žalmy, Josef a Asenat.

3. Makabejská nepojednává o makabejském povstání, ale o ohrožení a záchraně Židů v Egyptské diaspoře asi 50 let před vypuknutím makabejského povstání v Palestině. Egyptský král Ptolemaios IV. není při návštěvě Jeruzaléma vpuštěn do chrámu, rozzloben se vrací do Egypta a nařizuje pozatýkat egyptské Židy, které chce nechat exemplárně potrestat rozdupáním rozdrážděnými slony. Tento úmysl je však několikrát za sebou zázračným působením Hospodinovým (spánek krále, ztráta paměti, zjevení andělského vojska) zmařen. Král, doposud zuřící proti Židům, mění svůj postoj a zakáže další pronásledování, přičemž přijímá Židy jako své milované poddané a Hospodina jako i svého Boha. Židé si v Egyptě tuto událost připomínají každoroční oslavou, podobnou svátku záchrany židů za královny Ester – svátky „Purim“.

4.Makabejská je filosofické povahy. Na základě stoických myšlenek se zde vykládá a obhajuje židovská víra v Hospodina. „Rozum“ je zde vlastně víra, která ovládá temné vášně, „ctnosti“ pak věrné naplňování příkazů a zákazů tóry. Pojednání je doplňováno příklady biblických postav.

Zjevení Abrahamovo (též „Abrahamova apokalypsa“) má dvě části. 1. vypráví o Abrahamově odvrhnutí pohanství v konfrontaci se svým otcem, který je výrobcem pohanských model. Abraham usvědčuje pohanskou víru z podvodu a ziskuchtivosti lidí. Část 2. je pak pravou apokalypsou s jejími typickými částmi: -nanebevzetí, andělský doprovod, návštěva nebeských sfér, nebeská vidění, jejich výklad, poslední soud, odsouzení pohanství, potrestání modlářů, odměna věrných.

Závěť Abrahamova vypráví ve stupňovité formě o ohlášení, odmítání a nakonec přijetí své smrti. Abraham se zpěčuje přijmout poselství o své smrti (strom, archanděl), posléze vyjednává o posečkání příchodu smrti, upadá do letargického zármutku, nakonec však smrt přijímá. Kniha tak nejen nábožensky, ale též psychologicky popisuje vnitřní procesy člověka, který stojí na prahu věčnosti.

Nanebevzetí Mojžíšovo nevypráví přímo o smrti Mojžíše a jejich okolnostech, ale o proroctví a povzbuzení, které umírající Mojžíš přednáší svému nástupci Jozuemu. Zjevuje zde celé následující dějiny Božího lidu až po eschatologický zánik světa, který následuje po posledním konkrétním proroctví z doby makabejské.

Modlitba Menašeho je krátký hymnus (15 veršů), který se vyrovnává z pohoršením, že modlářský a zlý král Menaše vládl dlouho a v pokoji zemřel, nebyl tedy spravedlivě Hospodinem potrestán za svoji bezbožnost. Menaše zde vystupuje zprvu jako modlář, který však upadne do asyrského zajetí, kde se pokorně obrátí k Hospodinu, je následně ze zajetí zachráněn, vrací se do Jeruzaléma a zde v pokoji a zbožnosti vládne až do své klidné smrti.

Ódy Šalomounovy je sborník 42 modlitebních hymnů, zachovalých v syrštině. Ódy se podobají starozákonním žalmům, je z nich jasně cítit židovský základ, mají však již křesťanské zaměření. Teologie se blíží novozákonní teologii janovských spisů.

5 syrských žalmů je spisek 5 hymnických modliteb podobných starozákonním žalmům, které jsou v některých starých biblických rukopisech vřazeny na konec knihy Žalmů.

Josef a Asenat rozvíjí podrobným vyprávěním  verš Bible, kde se krátce sděluje, že Josef se jako vezír v Egyptě oženil s Asenatou, dcerou ónského kněze Potífery. Mladá krásná dcera vrchního kněze odmítá všechny své urozené nápadníky, i samotného egyptského prince, zamiluje se však do Josefa, správce země. Zde však ona sama nečekaně zažívá odmítnutí, poněvadž Josef jako pravověrný Žid nechce políbit rty, které pojídají nečisté okrmy. Asenat nemocná láskou se oddá modlitbám a přísnému postu, obrátí se k Hospodinu a jako vnitřně znovuzrozená z Boží milosti se vdá za Josefa. Egyptský následník trůnu osnuje proti Josefovi pikle, chce ho dostranit a v tom mu pomáhají Josefovi bratři Dan a Gád. Jsou však odhaleni, díky přímluvě Asenat je jim odpuštěno, následně farao i jeho syn umírají a Josef se na 40 let ujímá vlády nad egyptskou říší.

 

 

Joomla templates by a4joomla