KNIHY TAJEMSTVÍ A MOUDROSTI II.

Details: Category: Uncategorised; Published on Tuesday, 04 August 2015 14:50; Written by Super User; Hits: 2738

KNIHY TAJEMSTVÍ A MOUDROSTI II., uspoř. Z. Soušek, Vyšehrad, Praha 1998

2. svazek starozákonních apokryfů obsahuje tyto spisy: Jubilea, Mučednictví (martyrium) a nanebevzetí Izajášovo, 3.Kniha Ezdrášova, 4.Kniha Ezdrášova, Kniha Bárukova, Jákobova modlitba a Život Adama a Evy.

Kniha Jubileí („jubileum“ = z hebrejského slova jóbel=beran jako vůdce stáda, potažmo beraní roh, na který se troubilo při vyhlášení milostivého roku – 49, příp. 50. rok dějin, kdy se vracely věci do svého původního „rajského“ stavu (i majetkové, společenské) pojednává o příbězích knihy Gen a začátku Ex (stvoření-ustanovení Paschy). Tyto minulé události jsou zjeveny Hospodinem Mojžíšovi na Sinaji, proto se spis někdy jmenuje „Zjevení Mojžíšovo“. Z Bible známé události jsou rozvedeny a obohaceny o příběhy nové formou „midrašů“ (duchovně a mravně poučné legendy) a to jak halachou (morální ustanovení a napomenutí), tak hagadou (duchovně poučné příběhy). Teologie je určována částečně farizejskou spiritualitou s důrazem na rituál a morálku, ale možná ještě více (nalezení zlomků Jubilejí v Kumránu) esejci, s jejich důrazem na eschatologii, tajemství, předurčení úzkého kruhu lidstva ke spáse.

Mučednictví a vidění Izajášovo vypráví formou legendy o popravě proroka za dlouhopanujícího krále Manasseho (syna zbožného Chizkijáše), který po 40 let pronásleduje proroky a uctívače Hospodina a věnující se více pohanským náboženským vlivům. První část knihy tedy vypráví o nepřátelství krále k prorokovi a o krutém odsouzení proroka k mučednické smrti rozřezání dřevěnou pilou. Druhá část knihy vypráví o Izajášově vidění při cestě 7mi nebesy, kde prochází andělskými hierarchickými světy a nakonec se setkává tváří v tvář s Hospodinem v nejvyšším 7. nebi. Tato 2. část je výrazně ovlivněna gnostickým křesťanstvím.

3.Ezdrášova (v latinské bibli je Ezdráš a Nehemiáš jmenován jako 1. a 2. Ezdráš) je kompilát. Převypravuje závěrečné kapitoly Kronik, části Ezd a Neh. s důrazem na dějiny a osud jeruzalémského chrámu. Nové je zde soutěž 3 Dareiových pážat o ospravedlní a předvedení „nejsilnější skutečnosti na světě“. Je obhajováno Víno, Král, Žena. Nakonec je obhájeno, že nejsilnější je Pravda (Zorobábel).

4.Ezdrášova líčí 7 vidění Ezdráše po pádu Jeruzaléma (587 př.Kr.), zdá se však, že jde spíše o pád Jeruzaléma pod římskou válkou proti židovským vzbouřencům z r. 70 po Kr. Ezdráš se zde ptá Hospodina: „Proč je Jeruzalém trestán, když není horší než jiná města (především Babylon)? Proč Bůh umožňuje ponížení a opuštěnost svému lidu? Proč Boží lid je ovládán a často nenáviděn národy, které jsou Stvořiteli vzdáleny? Hospodin odpovídá, aby tazatel zůstal trpělivý, nyní nemůže pochopit odpovědi na tyto otázky, jednou je však pozná při prosazení plné Boží spravedlnosti a lásky. Následují líčení posledních věcí tohoto světa – orel, lev, bouře, příchod Syna člověka (křesťansky upravené) k poslednímu soudu. Prostřednictvím fantastických, mytologických představ je zde nabízena útěcha a vysvobození z úzkosti současné nespravedlnosti ve světě.

2.Báruk byl patrně napsán v pohnutých událostech po zničení Jeruzaléma a chrámu r. 70. Je naléhavým povzbuzením k obnovení naděje, chrám nahrazuje Boží slovo, Tóra, jako nová jistota, domov, kotva. Kniha je členěna do 2 oddílů: zjevení a dopis (asyrským zajatcům). Spis posiluje především náboženskou a národní identitu Židů.

Modlitba Jákobova je krátkým modlitebním textem, který prosí o Boží pomoc i magickými prostředky (v židovství je „magický“ jazyk, jména, andělé). Je značně porušen a velice krátký, také proniknutí do jeho duchovního světa není vůbec lehké.

Život Adama a Evy je posledním spisem tohoto svazku. Je též někdy nazýván Mojžíšova apokalypsa, neboť měl být zjeven Mojžíšovi o prvních lidech. Je to legendární, často ale velice zajímavé vyprávění o A. a E., kdy je zdůrazněn jejich vztah a jejich konflikty s Bohem i s ďáblem. Prarodiče hledají pomoc ve své zoufalé situaci po vyhnání z ráje v konání přísného pokání, ale Eva je znovu oklamána a svedena ďáblem, zrušuje pokání a citelně opět poškozuje lidský úděl. Dále je vyprávěno o smrti nejdříve Adama a následně i Evy, přičemž Eva Šétovi vypravuje události kolem života, hříchu a vyhnání z Božího ráje a nabádá potomky, aby se vyvarovali starých všeobecně lidských hříchů.