ZACHRÁNCE BLOUDÍCÍHO, Al-Ghazzálí

ZACHRÁNCE BLOUDÍCÍHO, Al-Ghazzálí Abú Hámid, Vyšehrad, Praha 2005

Malá, útlá knížečka, přeložená z arabského originálu naším významným arabistou Lubošem Kropáčkem, je výrazným myšlenkovým vhledem do filosoficko-teologického myšlení Al-Ghazzálího.  Tento významný středověký islámský myslitel pochází z íránského Chorásánu. Žil mezi lety 1058-1111. Nejdříve se věnoval islámskému právu, stal se též jeho vyučujícím ve významné náboženské bagdádské škole. Zde vyučoval několik let, ale pak pocítil (podle vlastních slov) silnou touhu po hledání pravdy ve filosofickém i teologickém světě. Proto ze školní výuky odchází do samoty, sbližuje se s islámskými mystiky (súfismus), zde nalézá základ pravdy v Bohu (Alláhovi). Odmítá přísně filosofické myšlení, pravda je dosažitelná podle něho jen nadpřirozeným osvícením Boha. Tak se po 11 letech vrací k vyučující praxi vlastně již na závěr svého života.

 

Jeho pojednání „Zachránce bloudícího“ literárně vyjadřuje tuto jeho pouť za pravdou života. Snaží se systematicky postupovat v důkladném hledání pravdy nejdříve rozumovými metodami (filosofie, dogmatické náboženské učení), pak ale přistupuje k mystice, kde teprve nalézá hloubku pravdy o Bohu, o člověku. V proroctví, které je vyjádřením tohoto přístupu k pravdě, je jádro a cíl lidského hledání pravdy.

Joomla templates by a4joomla