CHARMIDÉS, LACHÉS, LYSIS, THEAGÉS, Platón

Details
Category: Uncategorised
Published on Friday, 03 April 2015 21:15
Written by Super User
Hits: 1113

 

 

 

CHARMIDÉS, LACHÉS, LYSIS, THEAGÉS, Platón, OIKOYMENH, Praha 1995

 



 

https://lh4.googleusercontent.com/M1OBQnzYGyJSCmD1GPo9CHi1pdMWLDzMhV7Th-Fn7xDZBWf9D5phaP3Byut-YYFrI62TBoEaNlytl8M-qT-cTPXTT5dFwCP3QNMCikxcq8sZoj8Xv-_S-AHrCQs0Szy341cBC8ACharmidés a Kritias, vedle Sókrata hlavní aktéři dialogu Charmidés, byli členové oligarchické vlády v Athénách, která byla krvavě svržena r. 403 př.Kr. demokratickou stranou, která obnovila v Athénách demokratické zřízení. Ch. a Kr. jsou Platónovými příbuznými, dialog se točí kolem otázky “co je sófrosýné” (rozumnost) jako opak akolasie (nezřízenost). Charmidés mívá bolení hlavy, Sókratés ho chce vyléčit léčením duše - sófrosýné = sós=zdravý, frén=mysl. Charmidés míní, že rozumnost je klidnost, stud, stydlivost, ostýchavost, Sókratés tyto výměry vyvrací. Pak se ujímá iniciativy Kritias, který míní, že rozumnost je “konat své věci”, což Sókratés téý vyvrací. Nakonec se dostávají k myšlence, že rozumnost je “poznávat sama sebe”. I to je však zpochybněno. Výsledek zůstává otevřený. Ale přeci je zde nadhozena pravda, že poznat sám sebe je vlastně poznání rozumu, který musí vést k dobru.

 

Dialog Lachés nás uvádí do společnosti diváků představení hoplomacha Stésilea, odborníka šermu, kde se scházejí Lysimachos (syn Aristeida) a Melésios (syn Thukydida), kteří chtějí předat své syny k výchově specialistům, je zde vybrán právě Stésiláos a jako vítaní poradci vojevůdci Nikias (významný athénský politik po Periklovi, proslavil se v Peloponéské válce, ale vedl i tragickou výpravu na Sicílii, zde nachází smrt) a Lachés (též významný vojevůdce v Pelop.válce, padl v bitvě u Mantineie r. 418). I přítomný Sókratés je přizván k poradě o výchově. Filosof stáčí rozhovor na “zkoumání” poradců Nikia a Lachéta. Je stanoveno, že cílem výchovy je zdatnost, což je příliš rozsáhlé téma, je tedy omezeno na zkoumání “co je statečnost?”. Vychází najevo, že statečnost je znalost, ale čeho? To se nepodaří zjistit, ale je zjištěno, že praktické zkušenostní poznatky nestačí tomu, kdo má být vychovatelem duší, nicméně jako hlavní předpoklady k dobré výchově je vědění a dobro.

 

Dialog Lysis líčí Sókratův rozhovor v palaistře, kde je zkoumáno, “kdo je to krasavec” (společenská hodnost - hoch, který je pro svůj půvab středem zájmu, obdivu a touhy). Hippothalés je zamilován do Lysida, kterého neustále vychvaluje, což však S. odmítá, neboť chvála nevychovává, spíše naplňuje domýšlivostí. Dialog se tak stáčí k tématu o přátelské lásce (filia). Jsou vzneseny návrhy na podstatu přátelské lásky: důvod je stejnost přátelů, či naopak různost, která přitahuje (obojí z Homéra). Dialog se zaobírá i dalšími tématy. Sókratés zde vnáší do prostředí prosyceného běžnou erotikou (řecká láska) erotiku filosofickou, jež nutí myslit a myšlením vzdělává. Účelem přátelství se tak nakonec ukazuje dobro - to “první milé” je pak idea dobra. Je zde též uvedena láska jako odstupňovaná: touha (epithymia), láska (erós), přátelství (filia). Úvaha o přátelství je tak základem úvah o lásce.

 

Dialog Theagés je uveden touhou mladého Th. stát se moudrým, aby se mohl stát mocným politikem. Co je však tato “moudrost”? Vyplývá, že je to znalost řídit lidi v jejich občanském soužití. Učitelem k tomu má být sám Sókratés. “Být se S.” je tímto vyučováním výchovou. S. však vyznává: “já neumím, abych tak řekl, nic kromě jakési malé nauky - milování”; jeho žák Aristeidés sám svědčí: “Já jsem se od tebe nikdy ničemu nenaučil, avšak dělal jsem pokroky, kdykoli jsem byl s tebou”. Sókratovo učení prohřívané láskou vede k “areté”. Dialog Th. není originální, jsou zde jen opakovány mnohé myšlenky z jiných Platónových dialogů. Zdá se tedy, že je to dialog některého jeho žáka.