KRATYLOS, Platón

Category: Uncategorised
Published on Friday, 03 April 2015 21:26
Written by Super User
Hits: 2212

 

KRATYLOS, Platón, OIKOYMENH, Praha 1994

 

 

 

KratylosDialog se zabývá základní otázkou: Jsou “zákony” lidského soužití plodem přírody, nebo lidského rozumu? Na pozadí této otázky se uvažuje o původu řeči, o poměru slov k věcem, které označují. Řecká filosofie je silně svázána s řečí. Řecké “logos” tak neznamená pouze “slovo”, ale i zákon, řád, smysl, poznání. Jakáý je tedy vztah mezi věcmi a slovy, je tento vztah určován přirozenou nutností nebo lidskou dohodou? Druzi při dialogu jsou Sókratovi Hermogenés, syn Hipponikův, bratr bohatého Kallia, příznivce sofistů, věrný Sókratův druh (je při posledních chvílích Sókratova života) a Kratylos, první učitel Platóna, žák Hérakleitův, stoupenec učení, že “vše je  pohybu”, nic není pevné a neměnné. Hermogenés tvrdí, že vztah jmen k věcem se zakládá jen na dohodě a smlouvě lidí, kdežto Kratylos soudí, že každá věc má své správné pojmenování od přírody. Zákonodárce dává jména věcí, dialektik je soudce správnosti jmen. Je zde učiněn pokus jména rozdělit na hlásky, jimž je přisouzen určitý smysl (r-pohyb, i-tenkost, l-hladkost, …). Dosud je to v přesvědčení Kratyla, nyní však nastává obrat. Je totiž určitými příklady dokázat, že dávání jmen může být podle tohoto schématu chybné. Často se zde uplatňuje spíše dohoda a zvyk. Sókratés však proti Herakletovi staví přesvědčení, že jsou neměnné ideje, nositelé naprosté stálosti a dokonalého poznání. Kratylos odchází nepřesvědčen. Slova mohou někdy pomáhat při poznávání věcí, ale mnohem více je při učení i hledání věcí vycházet od věcí samých, nežli od jmen. Ale je znám i opačný Platónů projev, který čteme v jeho 7. listu: “Každý ze jsoucen má tři činitele: jméno, výměr a obraz; čtvrtou věcí je vědění samo, pátou samo jsoucno, idea. Jméno pak není nic stálého, zakládá se jen na dohodě lidí. Kratylos se tak stává prvním počinem a pokusem filosofie řeči.