EPIKÚROS A JEHO BOHOVÉ, Festugiére André-Jean
- Details
- Category: Uncategorised
- Published on Tuesday, 07 April 2015 21:22
- Written by Super User
- Hits: 2516
EPIKÚROS A JEHO BOHOVÉ, Festugiére André-Jean, Oikoymenh, Praha 1996
Festugiére (+1982) byl francouzský dominikán, významný historik řeckého náboženského a filosofického myšlení v době helénistické a císařské. Studie o Epikúrovi (341-270 př.Kr.) začíná náčrtem řeckého myšlení a náboženství napříč jeho dějinami (polyteismus, filosofická idea boha, helénistický sklon k astrálnímu náboženství a k synkretismu). Následuje krátké shrnutí Epikúrova života: - nar. na Samu, dospělý do Athén - eféb -, prochází vlastní filosofickou průpravou (je nemajetný, zdravotně křehký), - Kolofón v Malé Asii, Mityléna na Lesbu, Lampsakos. Po 11 letech přemýšlení a meditace (ve svých 32 letech) se začíná věnovat vyučování. R. 306 přichází do Athén, kupuje zde Zahradu - Képos, a zakládá tam svou školu. Další kapitola knihy zevrubně popisuje páteř epikúrejského hnutí, důraz na vzájemné důvěrné přátelství.Zároveň se zde píše o hlavní zásadě školy, totiž o slasti a jejím dosahování. Slast jako cíl mudrce musí být provázena střídmostí. Potom i ten nejmenší požitek se stává radostnou slastí. Slast pak vede k dokonalé blaženosti. Opět ale jako nutný prostředek k jejímu dosažení je omezení svých žádostí. Dále se spis zabývá otázkou Epikúrova náboženství. E. věří v bohy, ale nevěří, že by se starali o lidské záležitosti. Jeho víra je tedy deistická. Ztratit strach z bohů je též nutný předpoklad blaženosti. Astrální náboženství se snaží E. vykořenit vědeckým, racionálním pohledem na nebeská tělesa. Nejsou to bohové, nýbrž neživá hmota. Tím též učí odpoutávání se od strachu z osudu řízeného astrálními božstvy. Vědomé vykořeňování strachu a úzkosti vede pak k ataraxii, jež je předpokladem k radosti ze života, jeho slastí (střídmost) a lidského radostného přátelství.