DRAMA PLATÓNOVA ŽIVOTA, Solověv Vladimír
- Details
- Category: Uncategorised
- Published on Friday, 03 April 2015 20:38
- Written by Super User
- Hits: 844
DRAMA PLATÓNOVA ŽIVOTA, Solověv Vladimír, KITĚŽ, SMN, Samotišky 1997
Malá knížka, kterou ruský filosof Solověv (1853-1900) napsal jako zamyšlení nad celým Platónovým životem a jeho filosofií. Platónů vztah k Sokratovi, jeho zklamání nad lidskou omezeností a nespravedlností (hl. nespravedlivá poprava Sókrata). Solověvova úvaha se zabývá dvěmi oblastmi antické řecké filosofie - Sokratem a jeho konfliktem s oficiální mocí a politickou společností (obžaloba a odsouzení na základě “bezbožnosti a kažení mládeže”) a potom konfliktem uvnitř života samotného Platóna (jeho zklamání nespravedlností aténské demokracie). Filosof měl poslání zpochybňovat dlouhodobě navyklé a pohodlné, často však nepravdivé a nespravedlivé konvence, vyplývající z tradičního vnímání řádu společnosti, kultury a náboženství. Kritici všeho (sofisté) se zde střetávají se Sókrtatem (zastávajícím nadosobní pravdu a dobro) a nakonec se spolčí proti Sókratovi se strážci “starých pořádků”, aby nepohodlného Sókrata dstranili. Veliká rána pro Platóna, který se cítil velice mocně Sókratem ovlivněn. Podle Solověva pomýšlí na sebevraždu, ke které se však neodhodlá, ale snaží se sám pokračovat v učitelově odkazu. Ale sám je hluboce zklamán nechápavostí a primitivností svého okolí, uzavírá se do dualistického světa idejí, izoluje se od všední reality života a společnosti. Erós je též určitý únik z neutěšené skutečnosti. “Opravdovou úlohou lásky je reálně zvěčnist milované, skutečně je zbavit smrtelnosti a pomíjiovosti, a definitivně je přerodit v kráse”. Následuje zklamání z reálné zkušenosti, e ideální stát, jak o něm Platón snil, nelze jen tak uskutečnit (zkušenost ze Sicílie). Nakonec Platón podle Solověva rezignuje, jeho “Zákony” o tom svědčí (úpadek mravnosti, spravedlnosti a ušlechtilosti v zájmu pragmatismu). Solověv nakonec toto hluboké tragické zklamání filosofa charakterizuje slovy: “Jestliže Sókratés snesl filosofii z nebe a dal ji lidem do ruky, jeho největší žák ji zvedl vysoko nad hlavu (Platón) a z té výšky ji mrštil o zem”.