FAIDÓN, Platon

 

FAIDÓN, Platón, Oikoymenh, Praha 1994

 

 

 

Obálka titulu FaidónPlatónův dialog Faidón je situován do vězení, ve kterém Sókratés čeká na provedení popravy vypitím smrtící jedu (399 př.Kr.) za “bezbožnost a kažení mládeže”. Jeho druhy v dialogu a v očekávání smrti jsou Simmiás a Kebés z Théb. Dialog je tzv. “nepřímý”, vypravuje jej Faidón Echekratovi ve Fliúntu, centru pythagorejského učení. Celý dialog je též veden (patrně na rozdíl od historického myšlení Sókratova) v duchu pythagoreismu. Sókratés zde vyjadřuje víru v nesmrtelnost duše a její stěhování do nových těl. Sókratés odmítá návrhy na útěk či vykoupení z neblahého trestu, podřizuje se zákonům obce, které nadevše, i nad svůj pozemský život, ctí, ačkoli jsou nyní použity nespravedlivě. Sókratés se dívá na smrt beze stínu strachu, smrt je pro něj setkání s věčným dobrem, poznáním toho, na co se doposud jen rozpomínal (věčné ideje, podstaty jsoucna).

 

 

 

Joomla templates by a4joomla