LISTY, Platón
- Details
- Category: Uncategorised
- Published on Friday, 03 April 2015 21:29
- Written by Super User
- Hits: 845
LISTY, Platón, Oikoymenh, Praha 1996
Sbírka 13 Platónových listů vrhá nové světlo na osobnost filosofa, který na jejich základě nabývá též vpravděl idských rysů. Platónovi záleží na lidské pověst, kterou důkladně hájí, ukazuje se nám jako člověk ekonomicky a prakticky myslící v nakládání s majetkem, vyjevuje lidskou stránku svých přátelských, politických i napjatých vztahů. Některé listy jsou velice krátké, některé delší, 7., nejdelší list je téměř svou obsažností roven kratším Platonovým dialogům. 2., 3. a 13. list jsou adresovány syrakúskému tyranu Dionýsiovi II., 4. list Diónovi (Dionýsiův příbuzný a politický oponent, v něhož Platón vkládal určité naděje na “vládce-filosofa”), 7. a 8. Diónovým příbuzným a přátelům. Nejobsáhlejší část listů se tak točí kolem Sicílie a Syrakús, kde chtěl Platón ve své vizi ideálního státu (polis) pomoci k ustanovení ústavy podle filosofických principů a pod vládou osvíceného vládce, žijícího a vládnoucího podle pravdivých filosofických zásad. Platón byl v Syrakúsách několikrát, poprvé r. 388, kdy se seznámil s tyranem Dionýsiem I. a jeho švagrem (bratr manželky) Diónem, jenž se na rozdíl k Dionýsiovi stává Platónovým přítelem. Po smrti tyrana r. 367 nastupuje na jeho místo jeho mladičký a k vládě ještě nezpůsobilý syn Dionýsios II. Nastává boj mezi přívrženci tyranidy a reformní stranou, která chce vládu ústavní. Jejím vůdcem se stává Dión, kterého myšlenkově a morálně podporuje Platón. Filosof se na tyranovo pozvání vydává podruhé do Syrakús (367) a snaží se o filosofickou výchovu Dionýsia, což se mu však nedaří. Vrací se do Athén a potřetí na pozvání navštěvuje Syrakúsy r. 361. Zde je zcela vyveden z naděje na možnost vychovat z tyrana vládce-filosofa, stává se vězněm Dionýsia, jen stěží se nakonec může vrátit do Athén. Dión bojuje proti Dionýsiovi, sesadí jej, vládne ale sám jako tyran, je zavražděn, ale jeho reformní strana žije dál, Platón ji píše svůj neobsažnější list 7., kde shrnuje svůj postoj a naděje týkající se syrakúského dvora, vyjadřuje též své stanovisko, že psaní o zásadních filosofických tématech není záhodno, je to oblast především ústního rozhovoru. Zde je též zkratkovitě předložena jeho nauka o idejích, jako základů jsoucna: “Ke každému ze jsoucen náleží tři věci, jimiž musí vznikati vědění, čtvrtá věc pak je vědění samo a za 5. je pak potřeba pokládati samo to, co lze opravdu poznati a co jest opravdové jsoucno. Z těch věcí 1. je jméno, 2. výměr, 3. obraz, 4. pak vědění.”