VÁLKA ŽIDOVSKÁ, Flavius Josephus

 

VÁLKA ŽIDOVSKÁ I.,II., Flavius Josephus, Academia, Praha 2004

 

https://lh6.googleusercontent.com/pVpwXrJUcvo7gwIOuazsP-2JW1a8cV8mOleu1FQJh4cIKfNE2kerqq5xVI1DoeKtt4nO8Ya1UdXyH3jxNtaTy8UEN3TPnzf3s5LtF52Efwx5rfZ0IIwa9_jTer6L8LmGS_W83V8

 

Josef Flavius (37-cca100) píše toto své dílo jako očitý svědek událostí 1. židovské války (66-70). Celý, poměrně rozsáhlý spis vypráví živým, i pro dnešního čtenáře čtivým způsobem o židovském povstání proti okupujícímu Římu. Dílo není však pouhým vylíčením událostí kolem války, ale i poměrně podrobným popisem děje předcházejícího. Tak autor začíná již pro Židy kritickou dobou vlády Antiocha IV. Epifana (175-163 př.Kr.), který vyvolal svou násilnou helenizací Judeje povstání Hasmonejců (167 př.Kr.).

 

Tak první kniha vypráví o následujících událostech: povstání Hasmonejců (Makabejských), vláda Hasmonejců až do podrobení Římem (63 př.Kr. - Pompeius), nástup Herodovců s podrobným popisem vlády Heroda Velikého (37-4 př.Kr.), Archelaova krátká vláda nad Judeí (4 př.Kr.-6 po Kr.), místodržitelé Říma (kromě jiných též se zajímavými informacemi Pontius Pilát - 26-36), vypuknutí židovského povstání (popis předválečných opatření v Galilei, nad kterými měl dohled Josef Flavius), Vespasiánovy operace, dobytí Jotapaty (Josefovo útočiště), zajetí Josefa, výměna velitele (Vespasián se stává císařem (69-79), předává velení synovi Titovi), porážky Galileje kromě Gišaly.

 

Druhá kniha pak pokračuje závěrečnými vítěznými operacemi v Galileji a její větší část se zabývá podrobným vylíčením obléhání a následného zničení Jeruzaléma i Hospodinova chrámu (podzim r.70) a končí naprostým potlačením vzpoury (poslední padne pevnost Masada - r.73) a poválečným uspořádáním.

 

 

 

Joomla templates by a4joomla