ŘEHOLE PRO KOMUNITU, Augustin z Hippo

ŘEHOLE PRO KOMUNITU, Augustin z Hippo, úvod a komentář

P. Tarsicius Jan van Bavel OSA,
Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 2004

https://lh3.googleusercontent.com/6_upMPFQF2rRveBtw6UJMDCRKo5Gn_q-mLEjnMU9fAV6bCcLEVTeqpdyqgJJtwtNYioHgKT1KFfHu3_1wZAFrVjwIJc33oysNqKEA-BmlJykGslMss63-tdFdTDVulJqyLgMC-Q

Celkem útlá
knížečka, která dává nahlédnout do mnišského ducha Augustinova, kterého předal
 v těchto regulích mnišskému hnutí na západě. Snad jeden důležitý postřeh
ve srovnání s regulemi východního (z Egypta pocházejícího - Antonín, Pachomios)
mnišství: Augustin je v první řadě ne tolik asketou naprostého zpřetrhání vazeb
s tímto světem, ale spíše hlasatelem svobodného rozhodnutí i následného žití výlučně pro Boha v rámci pozemských možností, která respektují lidskou rozdílnost,
slabost, místní kulturu. Důraz je kladen na “umírněnost”, aby se řeholní život
nestal pro “bohaté” potvrzením jejich “výjimečnosti” a pro “chudé” naopak
útočištěm před jejich ubohostí a chudbou- k jakémusi nezdravému “zpychnutí”.

 

Řehole se později
stala základem pro mnoho jiných řeholních řádů západní církve: augustiniánovští
kanovníci, premonstráti, trinitáři, špitálníci sv. Ducha, křížovníci,
dominikáni, mercedáři, servité, antonité, paulini, jezuité, zellité, theatini,
karmelitáni, milosrdní bratři, piaristé. 
Hlavní myšlenky a
zásady řádu jsou následující: -účel a základ spol. života (jednota v mnohosti
podle Skut. apošt.), -modlitba (společná), -zachovávání čistoty a bratrské
napomenutí (žádostivý pohled na ženy a styk s nimi - umírněné hledisko -
střežit se žádostivosti - jinak pokud to zaregistruje bratr - povinnost
napomenout, hlásit - podle evangelia), -časné věci a starost o ně (majtek,
dary, šaty, jídlo, knihy), -odprošení a odpuštění (co nejdříve usmíření),
-autorita poslušnost (zodpovědnost před Bohem a důvěra).

 



 

 

 



 

Joomla templates by a4joomla