STUDIE Z PATRISTIKY A SCHOLASTIKY, Karfíková Lenka

 STUDIE Z PATRISTIKY A SCHOLASTIKY, Karfíková Lenka,

 OIKOYMENH, Praha 1997

 Obálka titulu Studie z patristiky a scholastiky II

Studie je
věnována jednotlivým aspektům patristického a raněscholastického myšlení
(Origenes, Řehoř z Nazianu, Augustin, Dionysius Areopagita, Hugo ze sv.
Viktora). Z Origenova “Peri archón” je rozebrána jeho exegetická biblická
metoda, stojící na alegorickém výkladu. Trojí smysl Písma se podobá trojinému
pohledu na člověka: tělesný (litera), duše (alegorie) a duch (Boží tajemství).
Od Řehoře z Nazianu (+390) je rozebrána jeho 1 z 5 teologických řečí, které
pronesl v Konstantinopoli krátce před 2. ekum. koncilem r.381. Duch sv. Bůh
aneb dějinná ekonomie poznání
hájí a vysvětluje božskou osobu Ducha sv.
 Zajímavé jsou zde též tradiční obrazy Trojice: zdroj-pramen-tok, a
slunce-paprsek-světlo. Od sv. Augustina je zde rozebráno jeho pohlížení na
tajemství Trojice: Lidská mysl jako model Trojice (De Trinitate). Mysl,
její sebepoznání a láska k sobě (mysl-její slovo-její radost z poznávání;
paměť-nahlédnutí-vůle)  je podle analogie (člověk je stvořen k obrazu
Boha) zde aplikováno na Trojici. Dionysios Areopagita je zde představen svým
spisem “O nebeské hierarchii”(andělští duchové: Jako jsou serafové, cherubové
a trůny očišťováni, osvěcováni a přiváděni k završení od samé Thearchie, tak
dále sami očišťují, posvěcují a přivádějí k završení 2. andělskou hierarchii,
tj. mocnosti, síly a panstva, ta potom hierarchii 3., totiž vlády, archanděly a
anděly. Tato nejnižší nebeská hierarchie pak obdobně působí na hierarchii
(nejvyšší) pozemskou, totiž na biskupy, kněze a liturgy, tato hier. pak na
nejnižší, což jsou mniši, svatý lid a “očišťovaní” (katechumeni, posedlí a
kajícníci). V církevní pozemské hierarchii sice nejsou 3x3 stupně se zástupci,
ale jsou tu 3x3 nositelé duchovní moci: liturgové-křest-katechumeni,
kněží-eucharistie-sv.lid, biskupové-myra(pomazání,biřm.)-mniši. Symetrie zde
však není dovedena k dokonalosti, pokulhává.
Hugo ze Sv. Viktora (+1141),
po Vilémovi ze Champeaux první učitel na škole Sv. Viktora augustiniánů
kanovníků u Paříže. Článek “Symbol a bezprostřednost” se věnuje 3. knize
Hugonova komentáře k areopagitské “Nebeské hierarchii”. Podle Hugonova názoru: Rozumná
bytost byla stvořena k obrazu Boží mysli: viditelné stvoření k obrazu rozumné
bytosti. Veškerý pohyb a obrácení rozumné bytosti má proto směřovat k Boží
mysli, tak jako veškerý pohyb a obrácení viditelného stvoření směřuje k rozumné
bytosti.
Definuje dále symbol etymologicky jako spojení čili skloubení
viditelných forem, které mají ukázat neviditelnou věc.
Nebeská hierarchie
jako symbol vede nepřímo k poznávání Boha. Závěrečná kap.
“Znamení-symbol-svátost” ukazuje ze zamyšlení nad Hugonovským symbolem k
chápání svvátosti, která jako symbol přivádí k bezprostřednímu Božímu působení.
Poslední kap. se krátce zabývá Hugonovým spisem “O třech dnech”. - Podobně
jako později jeho žák Richard, vychází i Hugo ve svých trojičních meditacích z
odkazu svého řádového patrona sv.Augustina, tj. z obrazu Trojice v lidské mysli
(mens), která ze sebe rodí náhled (intellectus), jejž zároveň miluje (amor),
právě tak jako Otec od věčnosti plodí svou Moudrost-Syna (sapientia), k níž ho
pojí Láska-Duch (amor).

 



 

 

 



 

 

Joomla templates by a4joomla