GERMÁNSKÁ MYTOLOGIE, L. Spáčilová, M. Wolfová

Details: Category: Uncategorised; Published on Tuesday, 21 July 2015 20:13; Written by Super User; Hits: 2978

GERMÁNSKÁ MYTOLOGIE, Libuše Spáčilová, Maria Wolfová, Votobia, Olomouc 1996

Útlá knížka, která spíše heslovitě, ale informativně, uvádí do světa náboženství germánských kmenů.

Objasňuje v krátkých kapitolkách hlavní informace o problematice: germánská mytologie-Jacob Grimm; Germáni-poprvé jméno užil Poseidonios z Apameie (+51 př.Kr.), znamená „germen“ = plod, zárodek, potomek. Tedy kmeny stejného původu. Jejich dějiny se počínají někdy kolem r. 1500 př.Kr. Tacitus o nich píše celou knihu. Jejich slavné, naprosto zničujcí vítězství nad Varrovými legiemi v Teutoburském lese r. 9. po Kr. zastavilo rozpínání Římské říše na sever. Později Gótové, Frankové a nakonec Skandinávci tvoří základy křesťanské evropské civilizace.

Prameny germ.myt. jsou archeologické nálezy, runové nápisy, Starší (sepsána někdy po r.700, staré mytologické písně o bozích a hrdinech) a Mladší (1220 Snorri Sturluson na Islandu, systematický popis starogermánské mytologie) Edda, Caesar, Tacitus, anglosaský epos Beowulf, starohornoněmecká Píseň o Hildebrandovi, Sága o Voelsunzích (kol.r. 1260), Pohádky bří Grimmů.

Dále je v krátkosti popisováno mytologické zrození bohů – obr Ymi, Vanové ve Vanaheimu, Asove v Asgardu. Valhalla, síň padlých, kde vládne Odin, Mitgard – svět lidí, kosmický strom, který svět drží pohromadě – Yggdrasil – Hel, Urdina studna, Niddhoeg. Mundifari je otcem Maniho (syn měsíc) a Sol (dcera slunce). Nott (bohyně noc) má syna Dagra (bůh den). První lidský pár Ask (jasan) a Embla. Zánik světa = Ragnaroek, apokalyptická krvavá bitva: Odin x vlk Fenri, Tór x had Midgard, Frey x obr ohně Surt, Heimdall x Loki, Týr x pes podsvětí Garm. Přeživší Baldr, jeho br. Hoed, Ásové Vidar (mlčenlivý), Váli, Tórovi synové Magni (hněvivý) a Magni (silný) zakládají na Idské pláni utopický věk míru.

Dále jsou krátce charakterizováni bohové:

Odin (Wodan) – hlavní bůh z Ásů, bůh větru a bouře, jeho 8inohý kůň Sleipni, Odinův oštěp Gungni (houpající se), prsten Draupni (kapka). Jeho manželkou je Frigg, synové Baldr, Tór a Váli. Společníky boha jsou vlci Freki a Geri a ptáci Hugi (myšlenka) a Muni (paměť). Je pánem života a smrti, jsou mu přinášeny lidské oběti, je bohem války, domácího ohniště, magie (k magické moudrosti dospěl pověšený na stromě Yggdrasil, proklátý vlastním kopím, přičemž poznává runy – symbol magického poznání), je mu zasvěcen 3. den v týdnu (Wednesday).

Týr – obecně bůh, pán meče, morálky, lidového shromáždění thing. Vlk Fenri mu lstivě ukousl ruku, kdy její vložením do vlčí tlamy Týr chtěl potvrdit upřímnost přísahy bohů. Proto za porušení přísahy se utínala viníkovi ruka. Patří mu den Tuesday, Dienstag.

Tór – Odinův syn, matka Joerd (země). Je to mladý, silný, rudovlasý bojovník. Žení se se Sif (rod). Bůh hromu s neustálým apetitem, se smrtonosnou zbraní – kladivem Mjoellni (lomozník), jímž tluče obry a démony. Jeho synové jsou Magni (síla) a módi (hněv). Je pravdivý, přímý, bezelstný (na rozdíl od Lokiho). Je též bohem plodnosti, zemědělství.

Frey (pán) – Van, bůh plodnosti, míru, blahobytu, rozkoše. Jezdí na kanci Gullinborsti (zlatoštětináč). Na moři jezdí na kouzelné lodi Skídbladni.

Loki hraje dvojroli hrdiny a podvodníka. Je otcem (jeho manželka je obryně Angrboda) Fenriho (zlý apokalyptický vlk), Midgarda (mořský had) a Hel (bohyně mrtvých). Je zlomyslným strůjcem smrti svého bratra, dobrého Baldra (zabit jmelím, které je i pro nesmrtelného Baldra smrtelným). Baldr by mohl být z helu vysvobozen, kdyby pro něj všichni truchlili. To se sice stane, ale s výjimkou Lokiho, tudíž Baldr musí zůstat v říši mrtvých. Loki je následně chycen, přikován ke skále, do tváře mu stéká hadí jed. Z této bolesti se třese, tím způsobuje zemětřesení. Nakonec se z okovů osvobodí, zosnuje smrtonosný apokalyptický ragnaroek.

Frig – bohyně manželství, domova, lásky, manželka Týra, pak Odina. Její den je Freitag. Je též bohyní zemřelých, duše zemřelého se objeví na světě v podobě čápa, který vstupuje do novorozeněte.

Freyja – krásná bohyně lásky. Cestuje ve voze taženém kočkami, oděná v sokolí roucho, s náhrdelníkem Brísingamen.

Eostre – bohyně světla a jara (něm. Oestern).

Norny – bohyně osudu. Urd vládne minulosti, Verdandi přítomnosti a Skuld budoucnosti (přetrhává jako třetí zlá norna nit života).

Valkýry – démonky smrti, průvodkyně Odina, určují kdo padne, padlého hrdinu doprovází do Valhally.

Přírodní duchové: obři (Grendel z eposu o Boewulfovi, vodní obr Mími); skřítci elfové-albi – světelní a temní (šotci, koboldi, bludičky, pucci, vodní bytosti – rusalky, vodníci, nymfy, horští elfové); trpaslíci – malí, stařečtí, oškliví, zároveň však chytří, moudří, ví o podzemí, jeskyních, pokladech tam ukrytých.

V kultu se provádělo požehnání polím, věštby osudu pomocí run, věštění z letu ptáků, z chování koní, obětování člověka při zvláštních vícekmenných obřadech. Zpěvy, tance, procesí, hostina s masem obětovaných zvířat. Ve Skandinávii v Uppsale (Švédsko) se každých 9 let slaví svátek, při kterém se přinášejí oběti zvířat i lidí mužského pohlaví. Mrtvá těla jsou pak rozvěšena na stromy, kde hnijou až z nich zbydou jen visící kostry. Tak zde visí vedle sebe muži, koně, psi … Germáni slaví své bohoslužebné oběti většinou v přírodě, v lesích. V Uppsale však byl pravděpodobně i jednoduchý halový bohoslužebný sál.

Recepce: Richard Wagner (Prsten Nibelungův, Soumrak bohů), Friedrich Nietsche (Mimo dobro a zlo).