ÚSTAVA, Platón
- Details
- Category: Uncategorised
- Published on Friday, 03 April 2015 22:03
- Written by Super User
- Hits: 729
ÚSTAVA, Platón, Oikoymenh, Praha 2005
Nejobsáhlejší Platónův spis Ústava pojednává o ideální obci, tak jak si ji filosof představuje jako jakési vtělení spravedlnosti. Filosofická spravedlnost je tedy vůdčí myšlenkou ve formování ideálního státu. Pramenem spravedlnosti je pak fysis, přirozenost a nikoli lidská úmluva. Soudobé známé formy státu jako tyranida, království, oligarchie a demokracie jsou zde rozebírány, přičemž jsou ukazovány jak jejich nedostatky, tak přednosti. Platónův ideální stát je řízen třídou správců a bojovníků, tzv. “strážci”. Výrobní třída ji musí být přísně podřízena. Ti, kteří vládnou a brání stát, jsou však důkladně vychováni ve zdatnosti (areté), nejsou nahoře pro svůj původ či bohatství. Jen čistá ctnost a přísné sebeovládání a sebeobětování je činí způsobilými řídit stát. Každý ve státě má konat své dílo, mnohodělnost je škodlivá a nemravná. Ve svém díle má být zkušeným profesionálem. Státu vládnou filosofové, ti nejrozumnější a nejctnostnější (nejzdatnější). Vše je řízeno k obecnému dobru. Vládci, filosofové, vedou lid ke světu ideí. Jsou ti, kteří se osvobodili z obecného otrockého hledění na stíny v jeskyni, a otočili se ke světlu a k samému bytí věcí, které vrhají stín, vnímaný většinou. Poznávají tedy skutečnost bezprostředně. (Slavné Platónovo podobenství na začátku 7. knihy.) Třída strážců pak žije v dokonalém komunismu. Mají vše společné, nejen majetek, ale i vztahy. Jejich rodina je celá třída strážců. Ženy, děti, vše společné, nikdo o ničem nesmí říkat, že je to jeho vlastní. Tuto myšlenku nesmlouvavě potíral Aristoteles, jako odporující lidské přirozenosti.
Kromě úvodu od překladatele Frant. Novotného z r. 1921, je připojeno též pojednání Emanuela Peroutky “O Platónově státě”.